Čeští vědci připravili jako první na světě kladně nabité klastry boru

Chemikům z Univerzity Pardubice se společně s kolegy z Akademie věd podařilo připravit kladně nabité karborany. Tyto sloučeniny boru, vodíku a uhlíku v této formě dosud nikdo na světě nedokázal získat. Jejich vznik totiž popírá běžná chemická pravidla. Sloučeniny mají unikátní vlastnosti, které budou vědci zkoumat. V budoucnu by mohly pomáhat například při léčbě zhoubných nádorů nebo budou základem pro zcela nové materiály.

Na výzkumu pracoval tým prof. Aleše Růžičky z Univerzity Pardubice, Fakulty chemicko-technologické společně s kolegy z Ústavu anorganické chemie Akademie věd ČR. Výsledky výzkumu jsou natolik světově unikátní, že je publikoval prestižní časopis Nature Communications, který zveřejňuje pouze nejzásadnější vědecké objevy.

„Po tomto typu sloučenin prahnou chemici desítky let a mnozí si již mysleli, že jsou zcela nedostupné. Povedlo se nám je připravit vskutku pouze souhrou náhod, za použití moderních stabilizačních metod a nepředvídatelné reaktivity. Vznikají totiž reakcemi, které zcela odporují běžným chemickým procesům a logice, “ uvedl prof. Ing. Aleš Růžička, Ph. D. z Fakulty chemicko-technologické, vedoucí excelentního vědeckého týmu Univerzity Pardubice.

Nové látky, které mají kladně nabitý skelet, vznikají pro vědce zcela paradoxně sloučením neutrálních klastrů s elektronově bohatými karbeny a následnou reakcí s kyselinou. Tyto kladně nabité klastry boru mají vlastnosti, které je v budoucnu předurčují ke speciálnímu využití.

„Mezi jejich první překvapivé vlastnosti patří i to, že na rozdíl od svých mnoha předchůdců jsou stabilní na vzduchu, nehoří při kontaktu s vodou, ba naopak se ve vodě rozpouštějí. Právě tato vlastnost společně s jejich fascinujícími elektronickými vlastnostmi povede k dalšímu výzkumu a předurčuje je k léčbě civilizačních chorob, zhoubného bujení, využití v katalýze nebo výrobě zcela nových materiálů, “ říká Ing. Jan Vrána, Ph. D. z Katedry obecné a anorganické chemie Fakulty chemicko-technologické, který se na výzkumu podílel.

V současnosti už vědci studují reaktivitu nových sloučenin. Na spolupracujících pracovištích se například hodnotí jejich možný přínos pro využití ve fotovoltaických článcích.