MENU

Dva přístroje pro výzkum vesmíru, dva užitné vzory a spin-off - Heyrovského ústav převádí vědu do praxe

Dva přístroje pro výzkum vesmíru, dva užitné vzory a spin-off - Heyrovského ústav převádí vědu do praxe
Elektrostatická iontová past s detekcí náboje

Dva přístroje pro výzkum vesmíru, dva užitné vzory a spin-off společnost. Takové jsou výsledky prvního ročníku programu SIGMA, který před rokem spustil Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR na podporu komercializace vědeckých objevů. 

V první výzvě programu financovaném Technologickou agenturou ČR bylo na konci roku 2024 vybráno pět slibných projektů. Vědci na nich pracovali celý rok 2025 a nyní představují výsledky. Program je zaměřený na tzv. projekty proof-of-concept – tedy na ověření, zda mají nové technologie nejen vědecký potenciál, ale také šanci obstát na trhu.

Myslím, že na první zkušenost některých kolegů vědců s pohledem komerční sféry, je to povedený začátek. Těšíme se, co přinese nový ročník, “ řekl Jiří Trnka, vedoucí Heyrovského centra transferu technologií.

Technologie pro kosmické mise

Skupina doktora Jána Žabky se zaměřuje na studium chemických procesů probíhajících v extrémních podmínkách, jaké panují například v planetárních atmosférách či mezihvězdném prostoru. Jeho dlouhodobá práce kombinuje experimentální měření s vývojem špičkových analytických přístrojů, které umožňují detailně sledovat reakce iontů a molekul v plynné fázi. Zaměření projektů Bezvláknový zdroj elektronů a Elektrostatická iontová past s detekcí náboje, které vedli dr. Ján Žabka a dr. Anatolii Spesyvyi, najdou využití díky zmenšení technologie a odolnosti i ve vesmírných programech a k přípravě budoucích kosmických misí. V rámci projektu se jim podařilo nejen ověřit funkčnost celého navrženého systému, ale i dlouhodobou stabilitu systému. Výstupem projektů je přístrojové vybavení, bude dále nabízeno formou spin-off firmy Scientific Instruments Boutique s. r. o. založené v loňském roce. Skupina je tak na dobré cestě technologii rozšířit nejen do vesmíru, ale i mezi ostatní odborníky a firmy, protože vyvíjené technologie nachází uplatnění také v pokročilé laboratorní analýze na Zemi.

Detekce stopových látek ve vodě i biologických vzorcích

Práce dr. Vojtěcha Hrdličky se dlouhodobě soustředí na vývoj a aplikace elektrochemických metod pro analýzu biologicky významných látek a sledování chemických procesů v životním prostředí a medicíně, včetně stanovení psychoaktivních a farmaceutických sloučenin. Společně se zabývají využitím nanomateriálů a inovativních elektrochemických technik pro zvýšení citlivosti a přesnosti měření různých analytů. Výsledky jejich výzkumu lze převést do praktických aplikací v oblasti environmentální chemie a zdravotní diagnostiky. Za zkráceným názvem POSED jejich projektu se skrývá technologie separačního a prekoncentračního průtokového zařízení s využitím membránové extrakce s následnou elektrochemickou detekcí. Výsledné zařízení z projektu umožňuje zachytit látky i v nízkých koncentracích z komplikovaných vzorků jakými jsou odpadní vody nebo tělní tekutiny. Výhodou celého zařízení je i snadná přenositelnost. Technologie je chráněna formou užitného vzoru. Projekt získal v letošním roce navíc možnost dalšího rozvoje v rámci interního programu AV ČR s názvem PRAK (Program rozvoje aplikací a komercializace), s jehož podporou bude hledat licenčního partnera pro snadnější přístup ke konečným zákazníkům nebo partnera pro testování zařízení v reálných podmínkách mimo laboratoř.

Nové nástroje pro nanotechnologie

Tým docentky Magdaleny Hromadové se zaměřuje na výzkum redoxních procesů a transportu náboje na molekulární úrovni. Zkoumá zejména mechanismy přenosu náboje při chemických reakcích. Jejich práce přináší nové poznatky o tom, jak se elektrony v molekulách pohybují a jak tyto procesy ovlivňují strukturu i vlastnosti látek. Výsledky výzkumu přispívají k rozvoji moderní elektrochemie a mohou najít uplatnění při návrhu pokročilých funkčních materiálů. Ve svém projektu se s dr. Františkem Vavrekem zaměřili na výrobu axiálně symetrických hrotových sond na bázi slitin platiny a iridia pro skenovací tunelovou mikroskopii. Jejich technologie je chráněna formou užitného vzoru. Vyrobené hroty zjednodušují a urychlují vědeckou práci při studiu nanotechnologií, kdy odpadá příprava a kalibrace hrotů oproti standardním postupům. Jejich metoda opracování ušlechtilých kovů má potenciál pro uplatnění i mimo tunelovou mikroskopii.

Více na www.jh-inst.cas.cz/cs/press-release/heyrovskeho-ustav-prevadi-vedu-do-praxe