.jpg)
Všude tam, kde se nějakým způsobem manipuluje s nebezpečnými látkami, existuje bohužel vždy určité riziko, že dojde k jejich úniku. Mezi takové činnosti patří nejen manipulace s nebezpečnými látkami na pracovišti, ale také vyskladňování a naskladňování těchto látek. Mezi nejvíce rizikové patří především oblasti, kde se větší nádoby vyskladňují či naskladňují pomocí vysokozdvižných či paletových vozíků. Všichni, kteří běžně pracují ve skladu nebo na pracovišti s nebezpečnými kapalinami, by měli být schopni rychle a správně zareagovat na vzniklou nehodu. Jsou to totiž ti, kteří jsou se vzniklou nehodou konfrontováni jako první.
Odborníci ze společnosti DENIOS, která je světovou jedničkou v oblasti skladování a manipulace s nebezpečnými látkami, pro vás v následujícím článku dali dohromady nejčastější úskalí, jimž firmy čelí při haváriích s nebezpečnými kapalinami. Inspirujte se praktickými tipy, díky nimž zvládnete každou havárii rychle, bezpečně a efektivně.
V každé firmě je situace zcela odlišná. Mimo jiné záleží na tom, jak intenzivně a jak dlouho se firma touto problematikou zabývá. Velké firmy mají tendenci například usilovat o získání různých certifikátů, nebo je u nich zaveden systém environmentálního managementu, takže většinou bývají dobře připraveny. Tyto firmy zpravidla potřebují jen optimalizovat jednotlivé kroky během konkrétní havarijní situace. V jiných firmách jsou nedostatky zásadanějšího charakteru. Často roli havarijního plánu podceňují a ptají se, proč se otázkou úniku nebezpečných látek vůbec zabývat. V některých firmách se dokonce stává, že zaměstnanci netuší, kde sorpční prostředky pro okamžitý zásah při úniku nebezpečné látky hledat.
Jednou z nejzásadnějších a také nejpravděpodobnějších chyb je, že není k dispozici dostatek sorpčního materiálu. Příčinou může být například chyba při plánování materiálových zásob. Pro stanovení konkrétního vhodného objemu záchytné vany platí základní pravidlo, že záchytná vana musí být schopna zachytit alespoň obsah odpovídající největší skladované nádobě. Podobným způsobem je třeba postupovat při plánování materiálových zásob sorbentů, kdy je třeba si uvědomit, že veškeré nádoby s nebezpečnými látkami s sebou přinášejí vysoký potenciál nebezpečí v podobě možného úniku. K jeho likvidaci je nutné mít k dispozici dostatek vhodných sorbentů s odpovídající absorpční kapacitou. Pro představu – pokud budete mít například k dispozici dostatek sorbentů pro absorpci kapaliny vyteklé z 200litrového sudu, ale dojde k poškození například IBC nádrže, která má mnohonásobně vyšší objem, sorpčních prostředků bude nedostatek a pak nezáleží na tom, jak dobře jsou vaši zaměstnanci proškoleni.
Při plánování zásob je třeba brát v úvahu spotřebu sorbentů v rámci standardního provozu. Malé úkapy jsou při každodenní práci naprosto běžné – občas se něco rozlije nebo zamaže, tudíž i zde sorbenty naleznou své uplatnění. Ovšem zásoby se tak postupně snižují a může nastat den, kdy dojde k nějaké větší havárii a k její likvidaci nebude k dispozici potřebné množství sorbentů. K předcházení takovým situacím doporučujeme striktně rozdělit celkovou zásobu sorbentů podle účelu použití na ty, které jsou určené ke každodenní spotřebě, a ty, které použijete v případě havárie. Ke každodenní spotřebě jsou ideální například sorpční role, které lze umístit na nástěnný držák a k nimž tak mají zaměstnanci neustálý přístup. Pro větší nehody a havárie jsou určené havarijní sorpční sady, které mohou být uloženy zvlášť v zaplombovaném boxu.
V každém případě by měla být spotřeba sorpčního materiálu průběžně monitorována a zásoby pravidelně doplňovány. Nejrozumnější je stanovit v této věci odpovědnou osobu a zavést tuto povinnost do provozního řádu.
Za fatální chybu lze považovat také to, že v případě nehody nebude k dispozici vhodná varianta sorbentů pro zachycení konkrétní kapaliny. Proto je nezbytné si před pořízením zásoby sorpčních prostředků ujasnit, jaké druhy kapalin jsou v provozu používány a v jakém množství. Dále je třeba promyslet, kde budou sorbenty uskladněny, kde budou používány a kde hrozí nejvyšší riziko úniku. To vše dokáže napovědět, jaké sorbenty je třeba mít po ruce v blízkosti konkrétních rizikových oblastí.
Nejdůležitější je v první řadě správně posoudit situaci. Co přesně vyteklo? Jaké nejhorší nebezpečí z úniku tohoto druhu kapaliny hrozí? Dále je třeba mít neustále na paměti, že se nesmíte v blízkosti úniku ničeho dotýkat, pokud nebudete adekvátně vybaveni osobními ochrannými pomůckami! Jakmile uděláte bez rozmysłu jednu věc, uděláte potom hned druhou a další a ještě další, a náhle zjistíte, že se nějak, ani nevíte jak, vaše pokožka dostala do kontaktu s vyteklou chemikálií, byla poleptána nebo jinak poraněna. Proto jednou z nejdůležitějších věcí, které je třeba vzít na vědomí, je nepouštět se do zásahu bez použití ochranných pomůcek, protože vlastní bezpečnost je to nejdůležitější.
K vlastní ochraně by měly být použity minimálně ochranné rukavice, brýle a uzavřená obuv. Podle nebezpečnosti vyteklé kapaliny může být nutný též respirátor nebo dokonce ochranný oblek. Provozní řád by měl rovněž jasně definovat hranici, kdy je z hlediska velikosti havárie či nebezpečnosti uniklé látky již vhodné postoupit zásah záchranným složkám – např. firemním hasičům.
Jednoduše řečeno, dojde-li k nějaké havárii, není čas ztrácet čas. Firmy by neměly věnovat pozornost pouze vypracování havarijního plánu, ale měly by s ním zaměstnance také důkladně seznámit a v neposlední řadě jej
i prakticky nacvičit – tak jako v případě cvičných evakuačních poplachů. Praktické cvičení mimo jiné také pomůže odhalit případné nedostatky havarijního plánu, který pak bude možné vylepšit. Zejména v případech, kdy se
v blízkosti místa nehody nacházejí nějaké podlahové výpusti či kanály, je nutné zasáhnout bez zbytečného otálení. Osoby, které nejsou řádně proškoleny, jednají často zbrkle a mohou snadno udělat nějakou chybu – například roznesení úkapů na podrážkách bot, nesprávné použití osobních ochranných pomůcek nebo způsobení kontaminace během likvidace nehody. Pravidelnými tréninky si pracovníci během cvičných zásahů osvojí správný postup, kdy se mohou “nanečisto” poučit z vlastních chyb. Je téměř jisté, že v průběhu školení vypluje na povrch něco, co je třeba vylepšit.
Jedná se o praktické školení a trénink týkající se likvidace havárie s nebezpečnými látkami. Program školení se skládá z teoretické a praktické části. Během teoretické části je probrána aktuální platná legislativa, plánování nouzových opatření a vhodné prostředky pro případ nehod. Následuje praktické cvičení, kde si účastníci vyzkouší, jak správně a efektivně používat havarijní sorpční sadu při likvidaci uniklé kapaliny. Dozvíte se mnoho praktických rad a tipů, které ušetří váš čas a zvýší bezpečnost vašeho provozu a zároveň napomáhají optimalizaci celého procesu likvidace a nápravě případných nedostatků. V rámci školení jsou zohledňovány všechny individuality konkrétního provozu – v potaz jsou brány skutečnosti jako nebezpečí, které v provozu hrozí, s jakými nebezpečnými látkami je zde manipulováno, či zda dle provozního řádu platí na daném místě nějaké zvláštní podmínky. Při tréninku jsou simulovány reálné podmínky, takže například pracujeme s nádobami, které jsou v provozu běžně používány, ať již jde o 30litrové kanystry či IBC nádrže.
Jakožto firma s mnohaletou tradicí máme vlastní řadu sorbentů DENSORB, které v rámci školení používáme. Vynikají extra vysokou sorpční kapacitou, nekompromisní absorpční schopností a výjimečnou odolností vůči roztržení. Sorbenty DENSORB a široké spektrum dalších produktů najdete na www.denios.cz. Pokud máte zájem o prvotřídní školení od našich specialistů, zavolejte na 800 383 313 nebo pište na obchod@denios.cz.
.png)