.jpg)
Monografie autorů z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně s titulem Jaderné, radiologické a chemické zbraně, radiační a chemické havárie je určena jak široké veřejnosti, tak především pro potřebu studentů studijního programu Ochrana obyvatelstva. Jako doplňkový studijní materiál je využitelná i pro potřeby jiných vysokoškolských studentů. Případně může být využita ke vzdělávání příslušníků jednotlivých základních i ostatních složek Integrovaného záchranného systému ČR. Vedle odborného popisu historie vývoje a použití jaderných, radiologických zbraní, chemických zbraní a případů radiačních a chemických havárií, jejich ničivých účinků a zásad ochrany proti nim, monografie obsahuje i původní případové studie týkající se důsledků jaderných havárií a nehod jako například v Tree Mile Island (USA, 1979), Černobylu (Ukrajina, 1986), Fukušimě (Japonsko, 2011) a také týkající se doposud známých i potenciálních scénářů tzv. CBRN terorismu.
Na tento titul bude navazovat další monografie pojednávající o problematice bojových biologických prostředků a toxinů. Při zpracování této monografie bylo využito značné množství publikací, odborných periodik a dalších otevřených tuzemských i zahraničních informačních zdrojů zejména z problematiky zbraní hromadného ničení a ochrany proti nim. Kromě toho byly využity bohaté odborné zkušenosti všech autorů publikace, protože tito se pravidelně účastní jak domácích, tak i zahraničních konferencí, workshopů a symposií se zaměřením na problematiku CBRN.
Pro úplnost je možné dodat, že zveřejněný materiál byl zpracován pouze na základě otevřených informačních zdrojů. Přitom je nutno přiznat, že nejcennější informace o odborné oblasti CBRN jsou publikovány především ve zpravodajských bezpečnostních studiích, analýzách a rozborech. Za účelem větší přehlednosti a názornosti je publikace doplněna bohatou přílohovou částí, kde jsou mimo jiné uvedeny i rozsáhlé případové studie zneužití sarinu v japonském Matsumoto (1994) a v tokijském metru (Tokio 1995).
Kniha ve formátu pdf je volně dostupná jak v české, tak anglické verzi na adrese:
CZ verze: https://digilib.k.utb.cz/handle/10563/45934
EN verze: https://digilib.k.utb.cz/handle/10563/50136
„Ruské vyhrožování použitím jaderných zbraní, obsazení jaderné elektrárny v Černobylu v prvních dnech války, útok ruských jednotek v noci z 3. na 4. března 2022 na největší jadernou elektrárnu v Evropě v Záporoží na Ukrajině, zničení jaderné laboratoře v charkovském Institutu fyziky a technologie v noci z 8. na 9. března 2022 a útoky na objekty s chemickými látkami, kdy dne 21. 3. došlo následkem ostřelování ruských sil k úniku amoniaku z chemického závodu na kraji města Sumy na severovýchodě Ukrajiny, který zasáhl oblast v okruhu asi 2,5 kilometru a zásah nádrže s kyselinou dusičnou ve městě Rubižne v Luhanské oblasti, naplno ukázal, jak nebezpečný postup Vladimir Putin zvolil a že žádná pravidla a dohody pro něj neplatí.“ Byly porušeny Ženevské konvence, které obsahují i ustanovení o ochraně nebezpečných objektů nebo objektů, které by se mohly stát nebezpečnými, kdyby se ocitly pod vojenským útokem. Únik radiace z elektrárny nebo chemických toxických látek z těchto objektů by mohl ohrozit celou Evropu. Jako příklad lze uvést 90. léta, kdy v době války o Kosovo, spojené s bombardováním vybraných cílů v Jugoslávii, bylo od 24. března do 8. června 1999 napadeno 23 petrochemických závodů, ropných rafinerií a skladů pohonných hmot a 121 důležitých průmyslových závodů obsahujících chemikálie a lidskému zdraví škodlivé látky. V celém průběhu války byly tímto způsobem uvolněny do ovzduší, půdy a vod tisíce tun vysoce nebezpečných látek (včetně dioxinu), které způsobily kontaminaci plochy o více než 100 tisíc km2 (překračující rozlohu České republiky).
Na základě výše zmíněných událostí, se autoři vydané e-knihy s názvem: „Jaderné, radiologické a chemické zbraně, radiační a chemické havárie“ rozhodli nabídnout zmíněnou e-knihu k informování široké laické a odborné veřejnosti o této problematice. Výše uvedené skutečnosti zdůrazňují význam a využitelnost e-knihy jako komplexního materiálu v oblasti „ochrany před účinky po použití anebo zneužití jaderných, radiologických a chemických zbraní, a po radiačních a chemických haváriích.“
Vedle odborného popisu historie vývoje a použití jaderných, radiologických zbraní, chemických zbraní a případů radiačních a chemických havárií, jejich ničivých účinků a zásad ochrany proti nim, e-kniha obsahuje i původní případové studie týkající se důsledků jaderných havárií a nehod jako například v Jaslovských Bohunicích (Slovensko, 1971), Tree Mile Island (USA, 1979), Černobyl (Ukrajina, 1986), Fukushima (Japonsko, 2011) a také týkající se doposud známých i potenciálních scénářů tzv. CBRN terorismu s využitím radioaktivních materiálů.
Z oblasti jaderných a radiologických zbraní obsahuje e-kniha i historický exkurz do minulých jaderných krizí v období tzv. „studené války mezi Západem a Východem“ jako byla Korejská, Karibská nebo Vietnamská jaderná krize a následnému období snahy o jaderné odzbrojení ve světě. Autoři se ve své e-knize věnují i otázkám sekundárního působení munice s ochuzeným uranem jak na obyvatelstvo, tak i na vojáky v místech použití této munice ve válce ve státech bývalé Jugoslávie v 90. letech minulého století.
V oblasti chemických zbraní a chemických havárií obsahuje e-kniha případové studie zneužití nervově-paralytických látek typu „Novičok“ z ruského vojenského chemického projektu „Foliant“, jako je například otrava Sergeje V. Skripala v anglickém Salisbury ze dne 4. března 2018, nebo použití pesticidů americkými vojsky ve válce ve Vietnamu v letech 1962–71, včetně jejich dopadů na obyvatelstvo a životní prostředí.
Autoři v e-knize dále hodnotí vybrané průmyslové chemické sloučeniny jak z hlediska jejich fyzikálně-chemických a toxikologických vlastností jako potenciálně zneužitelných látek na teroristické účely jako sekundární chemické zbraně, tak i z hlediska možného vzniku technologických havárií spojených s únikem těchto látek do životního prostředí. V textu uváděné vybrané chemické toxické látky vycházejí z analýzy autorů z jejich pravděpodobného výskytu v rámci infrastruktury ČR.
Za kolektiv autorů Ing. Ivan Princ, akademický pracovník – lektor.
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení, Ústav ochrany obyvatelstva
Studentské nám. 1532, 686 01 Uherské Hradiště
tel.: +420 576 038 065, e-mail: iprinc@utb.cz
Profil (CV, europass): https://flkr.utb.cz/contacts/ing-ivan-princ/
WoS ResearcherIDABG-9279-2020: https://publons.com/researcher/4097183/ivan-princ
ORCID: http://orcid.org/0000-0003-3135-0479
Google Scholar: https://scholar.google.cz/citations?user=cxnH9twAAAAJ&hl=cs
Researchgate: https://www.researchgate.net/profile/Ivan_Princ3
Linkedin: linkedin.com/in/ivan-princ-608020ab
.png)