.jpg)
Své první dvě spin-off firmy chce letos založit Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Mají podpořit komerční využití gelů pro citlivou ochranu památek a také další vývoj a budoucí využití výkonného katalyzátoru k jednodušší výrobě metanolu. ČTK to dnes řekli vědci a spoluautoři technologií Jiří Rathouský a Jiří Dědeček a Jiří Trnka z Centra transferu technologií, které funguje při akademickém pracovišti a má proces vzniku spin-offů na starost. Rozvíjené metody pocházejí z pražského ústavu.
Spin-off firma, která bude mít na starost gely vycházející z fotokatalytických nátěrů, by se měla podle Trnky spustit letos na podzim. Ústav bude jejím stoprocentním vlastníkem. "Když se ta firma rozjede, tak ji budeme nějakou exitovou strategií podávat budoucímu investorovi, " uvedl Trnka. Zdůraznil, že ústav nemá ambici gely vyrábět, ale poslouží jako ověřovací a poradenská laboratoř. Dodal, že gely z ústavu už mají certifikaci pro využití v ochraně památek, možné budoucí aplikace metody jsou však i ochrana ovzduší a vod.
Rathouský, který s kolegy za technologií stojí, dnes ČTK řekl, že tým chtěl, aby byla jak účinná, tak šetrná vůči ošetřovaným věcem, životnímu prostředí a zdraví restaurátorů. Prioritou byla podle vědce i jednoduchá aplikace a výroba. Tým vytvořil řadu metod, z nichž jedna cílí například pouze na čištění, což však označil za riskantní postup při ochraně a restaurování památek. Tým proto vyvinul "stavebnicový systém", který podle požadavků pro péči umožní připravit vhodné složení gelu. Podle vědce ho už vyzkoušelo v praxi několik restaurátorů. Výhodou gelové báze je podle něho řiditelnost, kdy si uživatel zvolí, jaké vrstvy, například u obrazu, chce odstranit. Od spin-offu Rathouský očekává, že kromě finančních benefitů týmu přinese i možnosti dalšího ověřování metod.
V trochu jiném stylu podle Trnky bude druhý spin-off pro přípravu prototypu katalyzátoru k výrobě metanolu. Trnka podotkl, že tato technologie už má investora, který pomáhá s ověřením technologie v praxi.
Spoluautor technologie Jiří Dědeček pak ČTK sdělil, že nyní se v praxi metanol vyrábí z metanu velmi "nešikovným" a obtížným způsobem. Nevýhodou postupu je podle něho i to, že ho lze využít jen "ve velkém", nikoliv třeba pouze pro zpracování odpadního metanu z výroby ropy. "My se snažíme o přímou cestu, kdy bychom pomocí kyslíku dokázali zoxidovat metan rovnou na metanol, čímž bychom si ušetřili velmi složité energeticky náročné procesy vyžadující velké investice, " vysvětlil vědec. Podotkl, že snadno přepravitelný metanol může sloužit pro další chemickou výrobu, ale i jako nosič energie. Dědeček vysvětlil, že při postupu, na kterém pracují vědci z ústavu, je kyslík schopen reagovat s metanem už za pokojové teploty a vyrobit metanol.
"Zatím jsme se dostali do fáze, kdy námi takto připravovaný metanol by byl asi pětkrát dražší, než je metanol, který se v současné době dá koupit na trhu a je vyrobený tím energeticky náročným způsobem. Na druhou stranu, držíme světový rekord, protože nejlepší výsledky před tím naším přístupem byly, že ten metanol byl dražší třistakrát, " konstatoval Dědeček. Dodal, že v pomyslných sedmi bodech cesty vedoucí k možné komercionalizaci je projekt nyní zhruba v polovině.
"Pracujeme na tom, abychom vyrobili místo modelového katalyzátoru systém, který už bude dostatečně aktivní, snažíme se zvednout jeho aktivitu asi pětkrát, aby byl použitelný už v případném chemickém provozu, " uzavřel vědec. Spin-off firma, pokrývající tento projekt, by měla být podle Trnky spuštěná koncem letošního roku.
Zdroj: ČTK