.jpg)
Výzkumníci z vysokých škol, Akademie věd ČR a dalších pracovišť se zásadně podíleli na zvládnutí pandemie koronaviru v ČR. Na konferenci Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2 / Covid 19 se na tom shodli ministři školství, zdravotnictví a průmyslu, obchodu a dopravy spolu s představiteli univerzit a Akademie věd ČR. Do budoucna by měl proto být výzkumný sektor považován za součást kritické infrastruktury státu.
„Mobilizace vědecké obce a výzkumné infrastruktury lze označit bezpochyby za jeden ze stěžejních momentů dosavadního úspěšného zvládání nákazy Covid-19 v ČR. Znalostní expertíza a výzkumné kapacity, jimiž vědecká komunita přispěla v řadě oblastí krizovému managementu pandemie, jsou neocenitelné, ať už se jedná o vývoj diagnostických metod, rozšíření kapacit pro testování, výrobu ochranných pomůcek pro pracovníky v první linii nebo o analýzu socioekonomických dopadů pandemie. Výzkumná infrastruktura v této náročné zatěžkávací zkoušce obstála na výbornou. Prokázala přitom své socioekonomické přínosy a tím i nutnost pokračování v jejím prorůstovém financování, díky čemuž ČR nejen udrží, avšak i dále posílí svou připravenost reagovat na jakoukoliv možnou budoucí krizi, vyžadující si znalostní řešení, jaká si žádá nynější krize koronavirová. Výdaje veřejných rozpočtů na vzdělávání, vědu a výzkum bychom proto měli vnímat jako nezpochybnitelnou investice do naší budoucnosti, “ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga při zahájení konference.
Velikou míru solidarity nejen mezi jednotlivými pracovišti Akademie věd, ale mezi Akademii, vysokými školami a resortními ústavy potvrzuje i předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. "Je nepochybné, že pokud bude mít naše země dobrou výzkumnou infrastrukturu, a tím nemyslím zdaleka jen pracoviště Akademie věd, bude na velké problémy typu současné pandemie daleko lépe připravena a bude ji zvládat lépe," zdůrazňuje Eva Zažímalová.
Způsob zapojení výzkumně-infrastrukturních kapacit ČR do řešení koronavirové krize představili na konferenci také koordinátoři testování na nákazu Covid-19 z akademické sféry – ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch
a prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou činnost a výzkumný pracovník Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka.
„Pandemie koronaviru úplně všechny přiměla k rychlým, nicméně funkčním řešením. Na prvním místě byla samozřejmě ochrana zdraví. Pro zdraví podniků a konkurenceschopnost bylo klíčové strategické myšlení a schopnost operativně reagovat. Právě proto jsme na MPO připravili zcela nový podpůrný program Czech Rise Up zaměřený na chytrá technologická řešení, který vznikl v rekordně krátkém čase na základě bleskové analýzy potřeb, “ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Díky tomu jsme finančně podpořili například 3D tisk polomasek, které tvoří „tělo“ respirátoru z dílny ČVUT. Česká maska splňující nejpřísnější parametry FFP3, která prošla plnou evropskou certifikací, je tak v duchu Inovační strategie skvělým příkladem transferu technologií s velkým exportním potenciálem.“
„Zapojení výzkumných týmů a předních odborníků z oblasti vědy do řešení koronavirové krize vnímám jako klíčové. Epidemie koronaviru nás v tomto směru propojila na mnoha úrovních. Jednak se přední odborníci stali součástí našich krizových týmů a pracovních skupin, a jednak byla využita i kapacita výzkumného sektoru jako takového. Velmi oceňujeme například pomoc vědeckých laboratoří při zvládání epidemie. Řada akademických laboratoří na testování navázala i vlastní výzkumné projekty a zapojily se do přípravy národních i mezinárodních projektů zaměřených na výzkum onemocnění covid-19. Předpokládáme, že laboratoře, které testování ukončí, budou dále fungovat v rámci záložního režimu a v případě nutnosti z důvodu nepříznivé epidemiologické situace budou souhlasit s případnou aktivací. Výzkumný sektor by se měl v budoucnu stát právoplatnou součástí kritické infrastruktury státu, “ dodal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
O významu výzkumu na řešení výzev národní ekonomiky, ať už se jedná o průmysl, energetiku, zemědělství, životní prostředí, zdraví, kulturu či sociální politiku, hovořil na konferenci Jan Hrušák, předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI).
„Intenzivní zapojení výzkumných infrastruktur do řešení dopadů a následků koronavirové krize potvrdilo jejich nezpochybnitelný potenciál aktivně se podílet na krizovém managementu a efektivně adresovat socioekonomické výzvy současnosti díky znalostním řešením. Výzkumné infrastruktury by proto neměly být nahlíženy jako výlučně vědecká zařízení, ale jako prostředí, ve kterých dochází k intenzivní interakci výzkumníků s inovátory a s tvůrci veřejných politik. Nad rámec toho mají výzkumné infrastruktury velký význam i pro sektor vzdělávání. Za pandemické krize výzkumné infrastruktury opětovně prokázaly, že jsou účinným nástrojem naplňování potřeb sektorových politik a dokáží reagovat i na výsostně akutní výzvy, jakou je např. ta nynější koronavirová. Naplňují tedy veškeré předpoklady pro vývoj znalostních řešení v reakci i na další výzvy, s nimiž se česká, evropská a globální společnost potýkají, ať už se jedná o mírnění klimatické změny, přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství nebo digitalizaci průmyslu, “ zdůraznil předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Odpolední část programu konference zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, místopředseda České konference rektorů a rektor Univerzity Pardubice Jan Málek a náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů MŠMT Václav Velčovský.
„Evropské strukturální a investiční fondy v ČR dlouhodobě podporují výzkumné organizace a výzkumné infrastruktury v jejich investičním rozvoji. Díky Operačnímu programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), jako i předešlým operačním programům, jež byly realizovány v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, mohou výzkumné subjekty modernizovat své budovy, provádět akvizice té nejmodernější výzkumné instrumentace, rozvíjet své personální kapacity, posilovat internacionalizaci a mezinárodní spolupráci svých výzkumných týmů, i rozšiřovat spolupráci s aplikační sférou. I díky těmto investicím se mohla vědecká komunita ČR tak masivně zapojit do řešení koronavirové krize. Dané ilustruje nezměrné socioekonomické dopady a přínosy investic do výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur v ČR za využití nástrojů politiky soudržnosti EU a potřebu zajištění těchto investic i do budoucna, jako jedné
z priorit investic z veřejných prostředků ČR, “ uvedl náměstek Václav Velčovský ve svém vystoupení.
Na konferenci byly také prezentovány aplikace vyvinuté českými výzkumnými organizacemi pro boj s pandemií, například vývoj účinných ochranných pomůcek pro zdravotnický personál, pokročilé diagnostické metody odhalení koronaviru a nástroje pro studium vysoce infekčních onemocnění. Představeny byly i sociálně-vědní iniciativy, jež slouží k predikcím dopadů pandemických opatření na společnost a ekonomiku v ČR.
Kompletní videozáznam průběhu konference bude k dispozici ke stažení na internetových stránkách https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/sciencefightsthepandemic/webstream/.